AdaptaN

Úvodní fáze projektu zahrnovaly celou řadu analýz prováděných za účelem identifikace dopadů klimatické změny na území Jihomoravského kraje. Ty pak posloužily pro návrhy adaptačních opatření, ale také třeba pro ekonomické zhodnocení těchto dopadů. Samostatná pozornost byla věnována problematice náchylnosti půdy ke zhutnění a monitoringu klimatické změny.

Na zemědělské i lesní půdě vybraných povodí Jihomoravského kraje byla zpracována soustava opatření, které krajině umožňují lépe odolávat projevům klimatické změny. Jedná se o opatření plošná, technická (biotechnická) i preventivní. Opatření jsou zpracována v rámci řešeného území v různém rozsahu a míře podrobnosti.

Typy opatření se liší dle řešeného území – pro území celého kraje jsou vyhodnoceny erozní a odtokové poměry, identifikovány erozně ohrožené dráhy soustředěného odtoku a navržena organizační a agrotechnologická opatření, rovněž jsou identifikovány zemní terasy; na úrovni vybraných 5 povodí kraje jsou plošná opatření zpřesněna v rozsahu bloků LPIS, doplněna, jsou doplněny návrhy ochranných nádrží; nejpodrobněji jsou zpracovány vybrané katastry ohrožené díky koncentraci znevýhodňujících faktorů, v nich jsou plošná opatření zpracována s nejvyšší přesností a jsou navíc doplněna o technická a biotechnická opatření.

Územní plánování je významný nástroj, bez kterého by realizace navržených opatření v krajině nebyla možná. Proto byla tomuto tématu věnována řádná pozornost a analyzována vhodnost jednotlivých nástrojů ÚP.

Navržená opatření byla zpracována do podoby územně analytických podkladů (ÚAP). Rovněž byla zpracována pilotní územní studie krajiny jako perspektivní ÚP nástroj, který disponuje dostatečným plošným rozsahem, aby správně zachytil vzájemné vazby v území a zároveň stále byl schopen jít do potřebné hloubky řešení.

Zpracované návrhy opatření na vybraných katastrech s vysokou citlivostí ke škodám na ŽP využitelné pro tvorbu PSZ v rámci KoPÚ jsou předmětem Projektové dokumentace pro 21 k.ú. včetně rozpracovaných prioritních opatření v předešlém oddíle.

Součástí řešení projektu bylo vyhodnocení možných konfliktů zájmů návrhů adaptačních opatření a potřebných záborů zemědělské půdy pro jejich realizaci. Zajímavé výsledky přinesl průzkum zájmů, motivace zapojení zemědělců realizovat opatření k ochraně zemědělského půdního fondu. Mezi opatření v kontextu ochrany ZPF byla začleněny vedle navržených adaptačních opatření také plochy využívané v ekologickém zájmu (tzv. plochy EFA) zavedené společnou zemědělskou politikou v rámci tzv. greeningu (ozelenění) jako zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Na 5 pilotních povodích byly identifikovány plochy EFA s vazbou na vodní režim krajiny.

Zvýšení retence půdy vlivem adaptačních opatření bylo posuzováno také z hlediska ekonomických dopadů. Součástí výstupu je metodický podklad pro zpracování cost-benefit analýzy (CBA) stávajícího stavu, ohrožení a rizik území plynoucích z klimatické změny s hlavním zřetelem na zemědělské a lesnické hospodaření, dále ekonomická analýza účinnosti opatření vedoucí k přechodu na adaptabilní hospodaření s využitím ekosystémových služeb a konečně posouzení potenciálu stávající a nové zemědělské politiky ČR a EU pro podporu adaptace v JMK.

Nedílným nástrojem pro výchovu společnosti v zacházení společnosti s přírodními zdroji pozitivním směrem je šíření osvěty a prezentace motivujících příkladů. V rámci projektu proto proběhlo celkem 10 osvětových seminářů k tématu s účastí zástupců zemědělců, odborných institucí i veřejné správy, které byly spojeny vždy s ukázkami realizovaných opatření přímo v terénu a výkladem projektanta či investora.

Současně byly zpracovány uživatelsky přátelskou formou do podoby letáčků příklady dobré praxe.

Uskutečnily se 3 odborné workshopy se skupinou odborníků pracujících v oblasti zemědělství a správy krajiny. Cílem bylo identifikovat hlavní bariéry zavádění opatření, které jsou potřebné pro adaptaci krajiny na dopady klimatických změn, a hledat možnosti jejich překonání.

V průběhu řešení a na konci projektu se konaly za účasti norského partnera a dalších několika desítek návštěvníků konference na téma adaptace krajiny na dopady klimatické změny.

Příklady dobré praxe poutavě ukazují, jak mohou vhodná opatření pomoci zlepšit stav krajiny. V rámci projektu bylo zachyceno několik takovýchto aktivit na demonstračních letácích.

Velmi zajímavým momentem řešení projektu byla příležitost srovnat dva zásadně odlišné přístupy k modelování eroze půdy a navrhování protierozních opatření používané v Norsku a v České republice.