čeština english
Řešitelský tým

Do řešení projektu je zapojeno 5 odborných pracovišť z oborů hydrologie, pedologie, zemědělství, lesnictví, klimatologie, krajinářství, prostorového plánování, geoinformatiky a partner z Norska.

Hlavní řešitel projektu:
Vysoké učení technické v Brně

Ústav vodního hospodářství krajiny (dále jen ÚVHK) navazuje ve výuce, vědě a výzkumu na tradice původního Ústavu meliorací a pozdější Katedry hydromeliorací založeného v roce 1911 na tehdejší České vysoké škole technické v Brně. V roce 1991 byla Katedra hydromeliorací přejmenována na Ústav vodního hospodářství krajiny.

Od počátků působení byla pozornost věnována především vytvoření pevné linie zaměření na problematiku kulturního inženýrství. K významnému rozšíření vědeckých aktivit ústavu došlo v padesátých letech, kdy bylo rozvinuto studium erozních jevů a možností širokého uplatnění malých vodních nádrží v krajině. Následovaly aktivity ve sféře výzkumu kryologických jevů v půdách, v oblasti meteorologie a ochrany ovzduší a v problematice odvodňovacích technologií. V posledních letech se významně rozšiřují vědeckovýzkumné aktivity ve sféře operativního řízení s využitím metod umělé inteligence ve vodním hospodářství. Zároveň došlo k dalšímu rozšíření vědních oborů o problematiku využití GIS v krajinném inženýrství a kvantifikaci a eliminaci nepříznivých důsledků povrchového odtoku v povodí. Dalšími obory, které jsou uplatňovány nejen ve výuce ale i ve výzkumu, jsou hydropedologie, přírodní způsoby čištění vod, pozemkové úpravy, erozní a odtokové poměry, povrchový odtok vody z povodí, měření projevů vodní eroze jak v ploše tak v drahách soustředěného povrchového odtoku, optimalizace integrované ochrany krajinných území aj.

V současné době je ÚVHK zapojen do projektů TAČR, KUS – MZe, projektů MPO, projektu Excelence II. - Excelentní mladí vědci na VUT v Brně – ESF ČR, EU, MŠMT, OPVK a dalších projektů řešených v rámci interních specifických výzkumů. Mezi ukončené projekty, kterých se ÚVHK zúčastnil, patří mezinárodní projekt ILUP v rámci iniciativního programu EU INTERREG IIIB – CADSES, Vodohospodářské řešení vodní nádrže Bawanur (Irák), národní projekty NAZV – MZe a další.

Další řešitelé projektu:
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., byl založen v roce 1919 jako Státní ústav hydrologický. Má za sebou dlouholetou tradici odborně erudované instituce v oblasti vodního hospodářství. Je tvořen osmi výzkumnými odbory, z nichž dva představují pobočky v Brně a Ostravě. V současné době jsou výzkumné aktivity ústavu zaměřeny především na výzkum stavu vod, způsobu jejich užívání, stavu a změn ve vodních ekosystémech, jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik, protipovodňovou prevenci a odbornou podporu ochrany vod, hospodaření s odpady a obaly.

Brněnské pracoviště zajišťuje koncepční a metodické řešení širokého spektra odborných problematik z oblasti ochrany vod a vodních ekosystémů v rámci jednotlivých projektů na regionální úrovni (povodí Moravy) i na národní úrovni. V řadě z uvedených problematik zastupují pracovníci brněnské pobočky Českou republiku v mezinárodních projektech a komisích.

Aktivity pobočky jsou zaměřeny na výzkum metod hodnocení stavu povrchových vod a vodních ekosystémů, výzkum vazeb mezi vodou a krajinou, s důrazem na povodňovou problematiku, včetně ochrany území před škodlivými účinky povodní. Pracovníci pobočky se dále zabývají zpracováváním koncepcí ochrany vod a vodních zdrojů, řešení problematiky vodohospodářského plánování, vodohospodářských bilancí a ochrany povrchových a podzemních vod z hlediska udržitelnosti jejich užívání.

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Ústav zemědělské ekonomiky a informací je příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství ČR, kterému poskytuje výzkumné služby v oblasti zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova. Současný ústav ÚZEI vznikl sloučením Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) a Ústavu zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). V ÚZEI pracuje kolem 180 výzkumníků, kteří provádí široké spektrum výzkumných aktivit na národní a mezinárodní úrovni v oblasti zemědělství, životního prostředí a regionální ekonomiky, politiky, analýzy, odborné přípravy a šíření informací. Ústav poskytuje jak výzkum, odborné znalosti, tak i technickou pomoc MZe ČR, případně dalším orgánům státní správy. Od roku 1994 ÚZEI provedla hodnocení výsledků situace a intervenční politiky v oblasti zemědělství, včetně zemědělských trhů a rozvoj venkova (Zpráva o stavu českého zemědělství tzv. "Zelená zpráva"), za jednotlivé roky. ÚZEI poskytl podporu na většině strategií pro konsolidaci a nastavení agrárního sektoru v průběhu transformace a vstupu do EU. ÚZEI se podílel značně v přípravě předvstupního programu SAPARD, Operačnímu programu v zemědělství a Horizontálnímu Programu rozvoje venkova 2004-2006 a Programům rozvoje venkova 2007 – 2013 a 2014 - 2020. Vedle této činnosti se ÚZEI podílel na řadě národních i mezinárodních výzkumných projektů, které zaměřených na efektivnost a účinnost programů pro rozvoj venkova (IDARA - Strategie pro integrované zemědělství a rozvoje venkova, ITAES zaměřená na agroenvironmentální režimy, TERA - hodnocení rozvoje odlehlých venkovských oblastí a jejich interakce s městskými oblastmi, RUDI - posouzení dopadu nástrojů politiky rozvoje venkova , PRIMA - zaměřené na politické dopady na multifunkční činnosti ve venkovských obcích atd.).

Ekotoxa s.r.o.

EKOTOXA s.r.o. je výzkumné a expertní pracoviště s více než 25letou historií. Oborová působnost společnosti pokrývá zejména životního prostředí, krajinné a prostorové plánování, zemědělství, lesnictví, geoinformatiku, regionální politiku, pedologii, ekologii, ochranu přírody a čistotu ovzduší.

Společnost tvoří zhruba 45 stálých pracovníků různých profesí. Náplň činností zahrnuje řešení spíše dlouhodobějších projektů, zpracování odborných studií, rozborů území, mapových podkladů a výstupů, a to v oblastech územního plánování a komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), vodohospodářského plánování se zaměřením na protierozní ochranu a přírodě blízká protierozní opatření, dále v oblasti reformy SZP ve vazbě na LPIS, ochrany půdy a ovzduší, regionálního rozvoje a realizací žádostí o dotace z operačních programů.

Mezi zadavatele patří vedle Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva životního prostředí ČR; a v dílčích výstupech i dalších ministerstvech; také městské a krajské úřady, obce a mikroregiony, spolupracující výzkumné ústavy, vědecká pracoviště a podniky zemědělské prvovýroby.

Společnost participovala také v zahraničních projektech, kde se firma podílela např. projektu ILUP v rámci iniciativního programu EU INTERREG IIIB - CADSES, PHARE projektech Mze ČR pro implementaci SZP EU, projektu FieldFact v rámci 6th FP a projektu UNIFARM v rámci 7th FP, řešení designu LPIS v Makedonii, kontrole kvality LPIS v Chorvatsku či aktuálně spolupracuje na tvorbě LPIS ve Francii. Projekty digitalizace leteckých snímků byly zpracovány pro Turecko, Řecko a Rumunsko.

V současné době jsou velkou měrou firemní aktivity směřovány do sféry územního plánování venkovského prostoru, ať už ve formě KoPÚ, ÚP obcí, zpracování územně analytických podkladů, spolupráce s mikroregiony, spoluvytváření strategií udržitelného rozvoje území či digitalizace krajinných prvků a revize ÚSES z ortofotomap.

NIBIO – Norský Institut pro Bio-Ekonomický

NIBIO – Norský Institut pro Bio-Ekonomický Výzkum vznikl 1. července 2015 a to sloučením Norského Institutu pro Výzkum Zemědělství a Životního Prostředí, Norského Institutu pro Výzkum Ekonomiky v Zemědělství a Norského Institutu pro Les a Krajinu.

NIBIO se má stát hlavním národním centrem pro rozvoj vědomostní základny v bio-ekonomice. Cílem Institutu je přispět k potravinové bezpečnosti, udržitelnému využití zdrojů, inovaci a tvorbě hodnot skrz výzkum a vytváření vědomostí v produkci potravin, lesnictví a jiných odvětvích průmyslu založeného na bio-ekonomice.

NIBIO spadá pod Ministerstvo Zemědělství a Potravin jako administrativní agentura se zvláštní autorizací a svou vlastní správní radou. Hlavní sídlo je v Åsu. Institut má 714 zaměstnanců, několik regionálních větví a také kancelář v Oslu..

NIBIO je rozdělen do 5 divizí:
  • Divize potravin a zemědělství
  • Divize životního prostředí a klimatu
  • Divize lesa a lesnického výzkumu
  • Divize rostlinolékařství a biotechnologií
  • Divize mapování a statistiky

V projektu AdaptaN je zapojena Divize životního prostředí a klimatu. Tato divize provádí výzkum a zadává práci v následujících odvětvích: kvalita půdy a půdní zdroje, klimatické problémy vztahující se k půdě, lesnictví a vodě, smyv z lesní a zemědělské půdy, kvalita vody a správa pozemních a vodních zdrojů, land use, přírodě blízké čistící technologie a jiné environmentální opatření, ozeleňování a revitalizace, management biologických odpadů a bioenergie.

Divize životního prostředí a klimatu má integrovaný přístup k více problémům týkajících se efektivní biologické produkce, využití zdrojů, vlivu na životní prostředí a společnosti. Monitorování životního prostředí, klimatické a environmentální analýzy a rozvoj cenově efektivních klimatických a environmentálních opatření jsou klíčové témata pro Divizi.

Divize životního prostředí a klimatu také koordinuje Norský Program pro Monitorování Zemědělství a Životního Prostředí (JOVA), což je národní program pro monitorování půdy a vody v povodích s převažující zemědělskou produkcí v Norsku. Divize životního prostředí a klimatu má zásadní mezinárodní přístup a spolupracující programy, které jsou zpracovávány jak v Evropě, tak v Indii a jihovýchodní Asii, kde se zaměřují hlavně na integrovanou správu vodních zdrojů.

Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Ústav zemědělské ekonomiky a informací Ekotoxa s.r.o. Bioforsk
2015 © Ekotoxa s.r.o.