Ústav vodního hospodářství krajiny (dále jen ÚVHK) navazuje ve výuce, vědě a výzkumu na tradice původního Ústavu meliorací a pozdější Katedry hydromeliorací založeného v roce 1911 na tehdejší České vysoké škole technické v Brně. V roce 1991 byla Katedra hydromeliorací přejmenována na Ústav vodního hospodářství krajiny.
Od počátků působení byla pozornost věnována především vytvoření pevné linie zaměření na problematiku kulturního inženýrství. K významnému rozšíření vědeckých aktivit ústavu došlo v padesátých letech, kdy bylo rozvinuto studium erozních jevů a možností širokého uplatnění malých vodních nádrží v krajině. Následovaly aktivity ve sféře výzkumu kryologických jevů v půdách, v oblasti meteorologie a ochrany ovzduší a v problematice odvodňovacích technologií. V posledních letech se významně rozšiřují vědeckovýzkumné aktivity ve sféře operativního řízení s využitím metod umělé inteligence ve vodním hospodářství. Zároveň došlo k dalšímu rozšíření vědních oborů o problematiku využití GIS v krajinném inženýrství a kvantifikaci a eliminaci nepříznivých důsledků povrchového odtoku v povodí. Dalšími obory, které jsou uplatňovány nejen ve výuce ale i ve výzkumu, jsou hydropedologie, přírodní způsoby čištění vod, pozemkové úpravy, erozní a odtokové poměry, povrchový odtok vody z povodí, měření projevů vodní eroze jak v ploše tak v drahách soustředěného povrchového odtoku, optimalizace integrované ochrany krajinných území aj.
V současné době je ÚVHK zapojen do projektů TAČR, KUS – MZe, projektů MPO, projektu Excelence II. - Excelentní mladí vědci na VUT v Brně – ESF ČR, EU, MŠMT, OPVK a dalších projektů řešených v rámci interních specifických výzkumů. Mezi ukončené projekty, kterých se ÚVHK zúčastnil, patří mezinárodní projekt ILUP v rámci iniciativního programu EU INTERREG IIIB – CADSES, Vodohospodářské řešení vodní nádrže Bawanur (Irák), národní projekty NAZV – MZe a další.
